Diagnostika AATD

Zdravotní a vědecká poradní komise Nadace Alpha-1 (Medical and Scientific Advisory Committee of the Alpha-1 Foundation) publikovala klinická doporučení sestavená tak, aby pomohla lékařům správně diagnostikovat a léčit deficit α-1 antitrypsinu (AATD) u dospělých.

 

Doporučení pro klinickou praxi, která vycházejí z nejnovějších poznatků a 6 let práce, stanovují optimální postupy pro testování AATD, plicní a jaterní formy onemocnění, kdy má být předepsána augmentační terapie a další doporučení. Všechna guidelines byla publikována v červenci 2016 v Journal of the COPD Foundation s cílem aktualizovat a zpřehlednit dokument z roku 2003 popisující diagnostiku a management AATD, který vydaly American Thoracic Society a European Respiratory Society.

 

Doporučení pro klinickou praxi navrhují, aby byli na AATD testovány všechny osoby, které vykazují následující příznaky a splňují předkládaná kritéria:

  • chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bez ohledu na věk nebo etnikum
  • nevysvětlené chronické onemocnění jater
  • nevysvětlená bronchiektázie
  • nekrotizující panikulitida
  • granulomatóza s polyangiitidou (Wegenerova granulomatóza)
  • rodičům, sourozencům, potomkům a vzdálenějším příbuzným, u kterých byl nalezen abnormální gen pro α-1 antitrypsin, by mělo být nabídnuto genetické poradenství a testování deficitu α-1 antitrypsinu
  • pro testování příbizenstva se nedoporučuje samotné testování hladin α-1 antitrypsinu, protože dostatečně nepopisuje riziko onemocnění souvisejících s AATD
  • pro testování příbuzenstva nebo diagnostiku symptomatických osob se doporučuje genotypizace S a Z alel, pokročilé nebo potvrzující testy by měly zahrnovat fenotypizaci (PI [protein inhibitor] typizace), stanovení hladiny α-1 antitrypsinu a/nebo rozšířeného genotypu

 

Diagnostika závažného AATD se opírá o nejméně jeden z následujících bodů:

  • potvrzení nízkých plasmatických hladin α-1 antitrypsinu
  • určení deficitní varianty α-1 antitrypsinu (PI typizace)
  • genotypizace nebo detekce mutací v obou kopiích SERPINA1, genu kódujícího α-1 antitrypsin

Obecně by měly být použity alespoň 2 z těchto metod a pozitivní výsledek by měl být potvrzen přídatným testováním. Nadace primárně doporučuje genotypizaci, která nejenže identifikuje homozygoty v nejběžnějších abnormálních AAT genech, ale také najde také heterozygoty, kteří pouze jednu abnormální alelu AAT genu nebo mají 2 odlišné deficitní geny. Silně se doporučuje současné měření sérové hladiny α-1 antitrypsinu. Moderní AAT genotypizace často umožňuje detekci běžných abnormálních genotypů a hladiny α-1 antitrypsinu z kapky krve odebrané z prstu, což je pro zdravotníky pohodlnější i praktičtější, nicméně je potřeba si ověřit u spolupracující laboratoře, jakou formu vzorku zpracovává.

 

Praktické poznámky

α-1 antitrypsin je reaktant akutní fáze, proto jeho zvýšení může zamaskovat přítomnost genetické varianty se sníženou antiproteinázovou aktivitou. Jeho koncentraci snižuje vegetariánská dieta a naopak zvyšuje antikoncepce.

 

Nadace Alpha-1 připomíná, že s testováním AATD může být spojeno i několik etických otázek. Někteří zaměstnavatelé či pojišťovny mohou předpokládat, že přítomnost genetických rizikových faktorů nevyhnutelně znamená zdravotní potíže a zkrácený život. Genetické testování představuje nutnost zachování soukromí a mlčenlivosti ze strany zdravotníků, a to ve všech krocích procesu od odebrání vzorku, přes zpracování dat po jejich uchovávání. Zejména u jinak zdravých jedinců může mít testování (zejména s pozitivním výsledkem) vliv na jejich psychiku.

 

Zdroj: https://www.alpha1.org/healthcare-providers/testing-and-treatment/diagnosing-alpha-1/

https://www.fnkv.cz/lab/lp_uld/_LP_00054-L0000002.htm