S netrpělivostí jsme vyhlíželi první letní dny a čekali jsme na slunce, teplo, rozkvetlé louky a vše, co letní období přináší. A léto za námi opět přišlo v plné kráse. Ale přineslo nám i starosti, nám, kteří jsme nemocní a „zadýcháváme se“.
Nárůst denních i nočních teplot ve slunečných dnech s sebou přináší i zdravotní rizika pro různé skupiny obyvatel. Jde zejména o lidi nemocné, jako jsme my, pacienti s chronickou obstrukční nemocí plicní.
Pobyt venku?
Ano, ale všeho s mírou, vyhledávejme pouze stinná místa. Pobyt na přímém slunci je v těchto parných dnech naprosto nevhodný, vyhýbejme se mu a chraňme se ve stínu. Při chronickém onemocnění dýchacích cest je třeba omezit vycházky. Nevycházejme, pokud možno, v poledních a odpoledních hodinách. Svůj byt větrejme ve večerních, nočních nebo ranních hodinách.
Pitný režim?
Důsledné dodržování pitného režimu je velmi důležité. Musíme zvýšit konzumaci nealkoholických nápojů, a to až na tři a více litrů denně. Nejlepším nápojem je voda (pramenitá nebo kohoutková). Dalšími vhodnými nápoji jsou čaje (zelené, bylinkové, ovocné). Nápoje by to měly být především neslazené, bez přísad kofeinu a dalších stimulantů. Je vhodné kombinovat minerálky s tekutinami obohacenými o vitamíny.
Do jídelníčku můžeme zařadit také ředěné ovocné či zeleninové šťávy nebo smoothie, které obsahují řadu vitamínů a vlákninu. Pití kávy omezíme na max. 2-3 šálky za den.
Jídlo?
Někteří lidé, spíše ve vyšším věku, nemají ve vedru chuť k jídlu. Pokud nás ale apetit přece jen neopouští, vyhněme se vydatným a tučným jídlům a nahraďme tyto pokrmy hlavně ovocem a zeleninou. Při výběru dáme přednost takovým druhům, které obsahují velké množství vody, např. meloun, třešně.
Fyzická zátěž?
Je důležité vyvarovat se přílišné fyzické zátěže, hlavně pak té, která je spojena se ztrátou tekutin a se zvýšením vnitřní teploty. Právě do takového stavu se může i zdravý člověk dostat i při oblíbené práci na zahrádkách a při sklizni sezónního ovoce. A člověk nemocný musí být o to obezřetnější.
V tropických teplotách je ze všeho nejlepší relaxovat a nepřepínat se. Jestliže je třeba udělat něco na zahrádce nebo si zajít na úřad, naplánujeme si to na ráno či večer, kdy bude chladněji. I pouhá rychlá chůze nebo dobíhání tramvaje jsou pro tělo najednou velkou zátěží, protože jsou mnohem více namáhány srdce a cévy.
Ničivá nespavost?
Žhavé dny jsou pro lidi velkou stressovou zátěží nejen z hlediska biologického, ale i psychického. Mladí je snášejí mnohem lépe než malé děti či staří lidé. A nemocní je snášejí s velkými obtížemi. Případné psychické problémy se zvyšují dehydratací, tj. „vysušením organizmu“.
Se stoupající rtutí teploměru přibývá těch, kteří pociťují náhlou psychickou tíseň. Trápí nás úzkost, nervozita, podrážděnost a nespavost, která všechny vyjmenované potíže dál násobí. Stresující je i to, že ani v noci si tělo od vysokých teplot neodpočine.
Klimatizované prostory?
Pozor na změny teplot při pobytech v klimatizovaném prostředí a v horku – rozdíly obou teplot by neměly být větší než 5 st. C.
Úpal nebo úžeh?
Úpal je nemoc z přehřátí. Nemusí být důsledkem působení přímých slunečních paprsků, postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, zástavou pocení, horkou a suchou kůží, člověk může i omdlít (typicky například v přeplněném, dusném dopravním prostředku). Postižený může mít pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. Jako první pomoc je nutné přemístit postiženého na chladné místo, uvolnit mu oděv a dát jej do polohy vleže se zdviženými dolními končetinami. Vhodná je chladná koupel nebo alespoň otírání pokožky chladnou vodou. Není-li porušeno vědomí, je třeba zajistit dostatečný přísun tekutin. Ve vážnějších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc.
Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Větší riziko vzniku úžehu mají lidé se světlou pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, může se až spálit a někdy se dokonce vytvoří puchýře. Postižený trpí bolestí hlavy, celkovou nevolností, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc i prevence je stejná jako při úpalu.
Pobyt u moře?
Má na pacienty s CHOPN pozitivní vliv? Jednozačně ano a ideální je u moře též cvičit. Je pochopitelně lepší vyhnout se obdobím, kdy je tam největší horko, tedy v červenci a srpnu.
Letní cestování?
Dechové potíže při chronické obstrukční plicní nemoci mohou být velkou překážkou letního cestování. My, kteří již o své nemoci víme, musíme navštívit svého ošetřujícího lékaře, který nás vybaví potřebnými léky na celou dobu pobytu. Se svým lékařem se také poradíme o vhodnosti destinace, do které chceme vycestovat.
Slunce a kůže?
I když se jako pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí slunci raději vyhýbáme, nemůžeme mu uniknout. Sluneční paprsky jsou všude a pronikají do kůže. Její celková plocha je 2 m2 a je tedy největším lidským orgánem. Kůže není jen naší ochranou proti vnějším vlivům. Je také důležitým vylučovacím orgánem. Kůží se totiž při pocení vylučuje voda a některé škodlivé toxiny. Jsou v ní uložena tělíska, pomocí nichž vnímáme teplo, chlad, bolest. V neposlední řadě se v kůži tvoří působením slunečního záření vitamín D. Kůže má omezenou schopnost regenerace, a veškeré poškození kůže a nešetrné zacházení se velmi těžko napravují. Kožní problémy se ovšem nemusí projevit okamžitě, ale třeba až po létech. Čím světlejší je náš typ kůže, tím kratší čas se můžeme nechráněni vystavovat UV záření. Slunce má pozitivní i negativní účinky na náš organizmus. Mezi ty pozitivní jistě patří “dobrá nálada” (odbourání stresu a sezónní deprese). A co nadměrná sluneční zátěž způsobuje? Kromě spálení, sluneční vyrážky, vzniku pigmentových skvrn, rizika rakoviny kůže a jejího stárnutí, je to i snížení imunity.
Krémy na opalování?
Na trhu je dostatek produktů pro opalování. Jsou to nejrůznější opalovací krémy, oleje, emulze či mléka s ochranným faktorem. Čím je faktor vyšší, tím lépe ochrání naší pokožku před spálením. V létě v době nejvyšší sluneční aktivity, používáme kvalitní krémy, nosíme oděv a pokrývku hlavy nebo pobýváme ve stínu.
Léto budiž pochváleno!